Vyhlazovací sektor Treblinky v druhé funkční fázi
v porovnání se sektorem smrti v Sobiboru
Vyšlo 1. září 2020
364 stran + 16 stran barevná foto příloha na křídovém papíře + 20 černobílá foto příloha příloha na křídovém papíře
ISBN: 978-80-86493-33-6
Brožovaná vazba, formát 144×205, doporučená prodejní cena 329 Kč
Kniha podrobně zkoumá podmínky ve vyhlazovacím sektoru tábora smrti SS-Sonderkommando Treblinka s časovým ukotvením v tzv. druhé funkční fázi (září 1942–srpen 1943). V rámci komparace současně vykresluje situaci v sektoru smrti typologicky příbuzného tábora Sobibor. Zohledňuje jak perspektivu židovských vězňů, kteří byli přinuceni přímo se podílet na vyhlazovacích operacích, tak hledisko personálu, a to jak Němců, tak jejich přisluhovačů, ukrajinských strážných.
Publikace mimo jiné obsahuje výběr z unikátního soubor fotografií ze Sobiboru zveřejněného v roce 2020 United States Holocaust Memorial Museum.
Kniha vychází za podpory Česko-německého fondu budoucnosti.
Herausgegeben mit freundlicher Unterstützung des Deutsch-Tschechischen Zukunftsfonds.
Mgr. Michal Chocholatý, Ph.D. (*1981) je český historik, spisovatel a učitel, který se zabývá dějinami nacistických táborů. Dosud publikoval trilogii Jiné místo, jiná doba (2005, 2006) z prostředí vyhlazovacího tábora Treblinka, je spoluautorem knihy The Treblinka Death Camp. History, Biographies, Remembrance, Hannover (2014) a autorem několika odborných článků o Treblince, Sobiboru a Majdanku. V roce 2019 vyšel jeho psychologicko-filozofický román o sobiborském třetím táboře s názvem Lager III. Ve stejném roce byla vydána kniha čerpající z jeho osobních setkání s posledními svědky Sobiboru a Treblinky s titulem Poslední z táborů smrti. Je autorem odborných (kvalifikačních) prací Plynové komory v KL Lublin ve světle poválečného bádání (obhájeno 2012) a SS-Sonderkommando Treblinka v první funkční fázi (obhájeno 2015). V minulosti také přispíval na různé literární servery a byl recenzentem knih s tematikou nacistických táborů.
***
Aron Czechowicz ve své výpovědi uvedl poměrně podrobný popis toho, co se dělo po otevření plynových komor: „[…] po 15 minutách vysunuli dveřní klíny a otevřeli dveře, roztahujíce je jako dveře ve vagonu, a těla vypadla jako sledi z konzervy. Muži byli převážně zvlášť. Ženy a děti dohromady. Viděl jsem mrtvé děti držící matku za krk. Jakmile vypadávaly, tak se odpojily. Těla byla vlhká jakoby zpocená, vlasy promočené. Na ústech bylo trochu pěny, trochu krve vytékalo z nosu. Tato těla vyndával speciální personál u rampy. My jsme nakládali těla na žebříky a nosili je do hrobů, oni je vytahovali z kabiny. Vytahovali je za nohy, za vlasy. Čtyři lili na rampu vodu, aby byla kluzká.“
Vězně pracující u otevřených pecí měnili každých několik dní, protože zřídkakdy vydržel některý z nich při této práci déle než týden. Chaim Hirszman, který přežil Bełżec, vyprávěl své druhé ženě Pole o příhodě, kdy byl jeden z židovských spalovačů mrtvol tolik hladový, „že snědl při spalování kus lidské nohy“.
Stáhnout pokračování ukázky z textu.
Knihu si můžete objednat na: obzor@atlas.cz
nebo za výhodnější cenu v internetovém knihkupectví Kosmas, zde:
Autogramiáda: Knihkupectví Kosmas LETNÁ, Veverkova 16, Praha 7 (22. září od 18,00). Na místě zakoupíte knihu se slevou 15 %.